O mně

Bylo mi 22 let a vášeň k vaření a experimentování byla velká. V návalu zkoušení nového jsem si objednala krevety a pak až doma přemýšlela co s nima mám, do háje, dělat. Přece jen kreveta není kuře. Kamarád kuchař mi dal tip na úpravu s kokosovým mlékem a curry pastou...ještě že google dokázal poradit, kde se, pro mě tehdy absolutně neznáme ingredience, dají sehnat. Za ty tři roky, co od té doby uběhly, jsem se naučila hodně, moje vášeň k vaření a experimentování je ještě o něco větší.

Jakou kuchyni mám vlastně ráda a kde se nejvíce inspiruji? Moje oblíbená je kuchyně italská, hlavně pro svou jednoduchost, asijská pro svou typickou chuť a indická pro skvělé koření. Skvělá je ale i francouzská, řecká, středomořská kuchyně...no vlastně každá má něco do sebe. Ráda experimentuji a zkouším nové kombinace chutí.

Když vařím, snažím se, aby jídlo bylo vyvážené a zdravé. Důležité jsou pro mě suroviny, které používám. Snažím se vařit ze sezónních potravin a nepoužívat žádné polotovary. Není pro mě důležité, jestli je něco bio, ale to, jestli zelenina vyrůstala tady u nás na jižní Moravě a nemusela procestovat půlku světa, než se dostala ke mně domů, jestli kráva nebo ovce mohla běhat na pastvě a jestli ryba mohla plavat volně ve vodě. Ani mně se pokaždé nepodaří všechno dodržet, zvlášť když se na mě hrne spoustu úkolů a povinností, ale je to spíš moje filosofie, podle které se snažím žít. V dnešní době, kdy je svět pořád rychlejší a přehlcenější technickými vymoženostmi, je pro mě čas strávený s blízkými u dobrého jídla, příjemnou oázou klidu a pohody.

Nejsem ani profesionální kuchařka, ani fotografka, ani foodstylistka, ani nutriční terapeutka, proto moje recepty a fotky berte jako inspiraci a pokud budete mít jakýkoliv nápad, jak recept upravit či vylepšit, směle do toho. Budu moc ráda za vaše tipy a nápady, které mi pište na mail nebo do komentářů. Vaření, vymýšlení receptů a focení mě neskutečně baví, tak doufám, že bude bavit i Vás jejich prohlížení a čtení.

Protože jsem doma s dětmi, vaření je činnost, kterou podnikám několikrát denně. V kuchyni má nejstarší dcera stále k dispozici stoličku, aby mi mohla pomáhat a druhá zase deku, na které se převaluje. Vzhledem k velikosti naší kuchyně (klasická paneláková nudle, do které se nevejde ani stůl) se divím, že jsme se ještě nepřizabily. Proto se občas na fotkách objeví nějaká dětská ruka, noha nebo obličej, moje pomocnice jsou totiž velmi náruživé.

Co vlastně znamená Popina mea? Když jsem přemýšlela nad názvem blogu, hledala jsem v latině. V latině hlavně proto, že je to takový základ, ze kterého vychází většina jazyků, stejně tak jako je jídlo základem pro každého z nás. Do oka mi padla právě popina což znamená v překladu restaurace no a mea, tedy moje, protože moje kuchyně je místo, kde je pořád spoustu hluku, křiku a smíchu, zkrátka jako v každé restauraci.

Za to, že tento blog vůbec existuje moc děkuji svému muži, který můj nápad okamžitě podpořil, a který mi aranžuje prkýnka a talíře, když v nich stydne večeře a já nejsem spokojená se světlem na fotce. Taky děkuji přátelům, kteří mě ,,nakopli'' k tomu, abych opravdu s psaním začala, a svým dcerám, které jsou pro mě velkým zdrojem inspirace.

A samozřejmě bych chtěla poděkovat za vaši přítomnost tady a za každý váš like, sdílení a prostě za to, že si blog čtete. DĚKUJU

Přeji vám hezké chvilky a zážitky u vaření 

Vaše Marie